Rozhovor pro Big Beng!

Od vydání první desky Mayday uplynulo třičtvrtě roku. Co všechno se od té doby přihodilo, ptám se na úvod. Slovo si na delší dobu bere frontman Petr Hrdlička.

"Album jsme vydali na podzim minulého roku u Popron Music a vrhli jsme se na propagaci. Měli jsme to štěstí, že od jara jezdíme s Arakainem. Nemohlo nás potkat nic lepšího. Navíc koncertujeme i samostatně třeba i s jinýma kapelama. U Arakainu je výhoda, že nás vidí hodně lidí a také fanoušci, kteří by na nás osobně třeba ani nepřišli. Další výhoda je, že hrajeme ve velkých sálech na dobrý aparát. Je to pro nás dobrý odrazový můstek do budoucna."

Je známo, že Arakain v posledních letech moc předkapel nebral a raději jezdil sám nebo hrál před nějakou spíše zábavovější kapelou, ať už si ji vezl z Prahy nebo byla vybrána poblíž místa koncertu, a ta pak celý večer dojela svým blokem. Jak se vám to vlastně podařilo, dostat se před ně, hned z kraje.

"Je to hlavně o známostech. A my jsme kamarádi. A taky si myslím, že nejsme úplný blbci, tedy vlastně jsme, proto si nás vzali, ale asi neděláme tak blbou hudbu. Já jsem teď víc s Arakainem než s vlastní mámou."

Není to tak dlouho, co v kapele proběhla výrazná personální změna, což je pro každý soubor nepříjemná věc, neboť se novic musí učit repertoár a tak to většinou bývá určitá brzda. Mnohdy dojde i ke zrušení několika koncertů, protože se vše musí znova usadit a najít nový řád. Ze Škwor odešel bubeník František Vadlejch a místo něj nastoupil Herr Miler, bývalý tlučmistr mladoboleslavského Debustrolu. Proto by bylo na místě, dát slovo právě postiženému. Ještě před tím, Petr Hrdlička vypoví, co změně předcházelo.

"Podívej, my jsme byli docela dobrá parta. Ty to víš, znáš nás. Jenže Frantovi se totálně vymknul chlast z rukou a začalo to bejt neříditelný. Tahle kapela vznikla jako sranda. My jsme věděli, že Franta pije. My koneckonců taky a rádi, ale snažíme se to nějak držet na uzdě. Ovšem postupně se skupina rozjížděla a my to začali brát vážně. Takže jsme se ponořili do práce a ten chlast jsme odsunuli na druhou kolej. Jenomže Franta to měl stále obráceně. Nejdřív chlast, pak práce. A ono to šlo do sraček. Tak jsme se jednoho dne naštvali a řekli, že takhle to dál nepůjde."

U té debaty jsem nebyl, ale tuším, že František to nesl těžce. Zřejmě si nikdy nepřipouštěl, že by to tak mohlo dopadnout, i když dostal už několikrát ultimátum.

,,Dostal, ale říkal si, že lejeme všichni, takže ho nevyhodíme. Jenže my nejsme dámy, které jen kecaj. Potkali jsme se na AC/DC a už vypadal líp, i když vím, že ho to stále žere. Říkal, že má novou skupinu, která šlape, a že konečně má to, po čem toužil. Doufám, že se mu bude dařit."

Předpokládám, že jste neměli nikoho v zásobě a spoléhali jste se na to, že si dá říct. Nebo se snad pletu?

"Nikoho jsme neměli, ani když jsme ho vyhodili. Bylo to prostě nezbytné. A to i přesto, že byla před námi šňůra s Arakainem. Nedělali jsme žádný konkurz. Na to nebyl čas. Obvolali jsme pár známých, jestli by třeba nemohli zaskočit. Dokonce jsme se ptali Marka Žežulky. On říkal, že by pár kšeftů odjel, než si někoho najdeme. Tonda Rauer nám potom dohodil Milera a Cigánka. Cigánek si vzal materiál s tím, že se nám ozve, protože měl ještě další závazky. Už se neozval. Tak jsme cinkli Milerovi, ten si to poslech, zkusili jsme si to spolu a už ho máme."

Do debaty se už vložil bubeník Herr Miler, protože od této chvíle se ho běh dějin také začal týkat.

"Tonda mi volal a ptal se, jestli ještě hraju. Já mu říkám, že zatím doma blbnu. On že kluci nutně shánějí bubeníka a jelikož jsem je znal, tak jsem jsme se domluvili. Leoš Holan pak za mnou přijel do krámu, já tam měl zrovna jednání, byl jsem v obleku s kravatou, trošku nervózní, ale poslechl jsme si desku a šel jsem do toho. Musím říct, že ta deska není moc dobře nabubnovaná."

Miler je rovněž zvyklý mluvit narovinu, takže jeho slova neberte jako vychloubání, ale jen konstatování jeho názoru. Logická otázka. Co ti na ní vadí, rozvádím myšlenku.

"Není nabubnovaná s metronomem, takže jsou slyšet různé nepřesnosti. Navíc je to takové utahané, kolísá tempo, plave to, je to zkrátka loď bez kapitána."

A vida, jaký má na debut názor profesionál. Jak je tedy možné, Petře, že jste to pustili ven. To jste o těchto chybách nevěděli? Hrdlička se snaží vysvětlit okolnosti:

"My jsme to nahrávali ve zkušebně u Dr. Triceratops, kam jsme natahali veškerý aparát. Tam jsme to nabušili včetně zpěvu, což vím, že také nebyl zrovna nejšťastnější nápad. Pak jsme ty bubny převezli do studia Hacienda, ale bylo to strašně narychlo. Franta to namlátil za nějaké tři hodiny."

Do debaty ohledně nahrávání se vkládá Miler, který má přece jen větší zkušenosti:

"Bohouši já ti něco řeknu. Člověk, který nikdy nehrál s metronomem, pravidelně necvičí, nemá snahu držet tempo, tak to nenahraje ani v sebeprofesionálnějším studiu. Pokud to neděláš soustavně na zkouškách, od začátku, kde ten materiál secvičuješ, anižby byla písnička vůbec hotová a od začátku hraješ s metrem - jakmile to neděláš, tak se prostě vezeš. Nemysli si, že přijdeš do studia, dostaneš klik do uší a ty to zahraješ. Tak to ani omylem. Takhle už shořelo maníků, za které to pak museli nahrávat profíci. Není dobré to podceňovat!"

Snažím se tedy dopátrat, co vlastně rozhodlo o tom, že Miler nastoupil do téhle drsné partičky?

"Měl jsem jisté osobní problémy, takže to byl také jeden z důvodů. Dost dlouho jsem nevěděl co bude dál, proto jsem nehrál ani s Debustrolem, protože jsem se nechtěl opět vrátit, když jsem mohl znova ohrozit chod kapely. Proto jsem řekl Kolinsovi: 'Vem Skulla a hrajte, protože jsem nevěděl co bude'. Pak už jsem to věděl, ale zase jsem nebyl úplně stoprocentně přesvědčenej, že s nimi chci hrát. Nakonec, dneska je mi se Škworem fajn. Samozřejmě, nemáme takové publikum jako Debustrol, několik desek za sebou, ale jsem rád, že jsem s nimi. A zase jít po čtyřech měsících za Skullem a poslat ho do prdele mi nepřišlo fér. V mezičase jsem si s kamarádem zařídil potápěčský obchod a věnoval se zase něčemu jinému. Akorát mě štvalo, že nemůžu jet na koncerty."

Pojďme raději do současnosti. Musím přiznat, že jsem zatím shlédnul jen dva koncerty v nové sestavě, ale i tak je patrné, že vám to mnohem lépe šlape a drží pohromadě. Je to více konkurenceschopnější. Čím to je? Více cvičíte, nebo vás nakoplo hraní před Arakainem?

"My nemáme zkušebnu. Každý si cvičí doma sám a pak před koncertem. Ale cvičíme s metronomem. Také nás samozřejmě nakoplo hraní s Kainama. Opravdu se cvičení věnujeme a každý se snaží podat co nejlepší výkon",

přiznává služebně nejmladší člen a pan vedoucí doplňuje:

"Cvičit doma nějaký sračky nemá smysl. Ty potřebuješ mít správný tempo, abys nezpomaloval. Bez toho to budeš vždycky flákat."

Nedávno se kapela zúčastnila vyhledávací soutěže Rock Made In Gambrinus. Pro Milera to vlastně bylo poprvé v jeho kariéře, neboť doposavaď hrál prakticky jen v zajeté skupině. Proto mě zajímal názor na tyhle prospěšné akce.

"Měl jsem z toho nejdřív srandu, protože zrovna v Big Beng!u se rozpoutala taková polemika. Já si myslím, že je to prospěšný. Ovšem blbý je, když nějaký soubor neunese tíhu prohry a je zklamaný. Je to velká šance a motivace pro kapely. Když budou makat, můžou vyhrát a zase postoupit o schůdek výš."

Hrdlička se soutěží probíjí již podruhé...

"Je to určitě dobrý. Za prvé máš další koncert, za druhé šanci hrát na festivalu v Třinci, což je obrovský plus."

Co přinese nové jméno Pojďme se podívat do budoucna. Jistě máte nějaké plány. Co třeba příprava nových skladeb pro další desku, nahazuji aktuální téma.

"Už máme nějaké nové nápady a v nejbližší době začneme chystat nové skladby. Pak musíme sehnat zkušebnu, to je také celkem aktuální problém a také sháníme koncerty, domlouváme kluby, protože nemůžeme pořád spoléhat, že budeme jezdit s Arakainem furt. Musíme makat",

prohlašuje rezolutně Petr, jinak mladší klon Henycha z Törru.

"Snad budeme mít i novou manažérku. Pokud všechno vyjde, tak bych viděl natáčení desky na podzim s tím, že by vyšla do Vánoc. Další plán je vyhrát Rock Made In Gambrinus. Kdyby to nevyšlo, tak nevíme jestli bychom se příští rok zase přihlásili", doplňuje střelmistr.

K otázce vydavatele se zase vyjadřuje kolega:

"Pokud by měl Popron zájem, já bych se nebránil."

Se zajímavou tezí přišel zkušenější Miler:

"Také jsme přemýšleli, že bychom natočili třeba tři skladby na promo. Dali bychom je na internet, časopisům, rádiím atd. Udělat si vlastně takovou předprodukci, s níž by se ještě dál pracovalo. Mít na to víc času."

Zpěvák s tím bezezbytku souhlasí:

"Chceme si to lépe rozmyslet a vyvarovat se chyb z debutu. Určitě chceme, aby to byl větší nářez, ale ne ve smyslu rychlosti, spíše chceme aby to smrdělo zdravým hip-hopem a našlapanými refrény. A taky chceme zlepšit texty a zpěv. Už dneska hrajeme některý skladby textově lehce pozměněný. Prostě chceme hrát moderní syrový rokenrol a hlavně česky!"

Zdroj: Big Beng!