Rozhovor pro Report

Když jste se loni přihlásili do vyhledávací soutěže RMIG, nebyli jste právě nováčky na tuzemské rockové scéně. Co jste si od účasti v soutěži slibovali?.

Tomáš:Vůbec nic, chtěli jsme si akorát zahrát. Leoš:Je pravda, že jsme v RMIG soutěžili již předešlý rok, kdy jsme vypadli hned v prvním kole. Tenkrát jsme zazářili spíše v roli ožralů a dokonce na nás chtěli volat i policajty. To bylo ještě s bývalým bubeníkem. Petr: Prostě to krásně vygradovalo.

A za rok jste nakonec vyhráli. Splnilo ono vítězství a s ním související “výhra“ vaše očekávání?

Petr: No ono to nebylo tak jednoduchý jak to vypadá. Tomáš: V tý době kdy jsme se znovu přihlašovali jsme měnili bubeníka. Vůbec jsme nevěděli kdo s náma bude bubnovat. Tonda Rauer z Harleje nám poradil abychom oslovili Herr Milera (ex-Debustrol), kterej měl zrovna hovno co na práci. Leoš: Ten to naštěstí vzal.Hned bylo jasný, že je to nová kapitola Škworu. S ním přišel do kapely úplně jinej způsob práce. Prostě to začalo šlapat. Tomáš: Předělali jsme některý arange a začalo se poctivě zkoušet. Zřejme si toho všimli i porotci a tak jsme celej ročník nakonec vyhráli. Petr: Takže jsme dostali nějaký prachy na natočení desky a letos jedeme koncertní šňůru RMIG jako hosti, což je skvělý.

Deska Vyhlašuju boj nakonec vyšla dvakrát…

Management RMIG měl bohužel podmínku, že deska musí být hotová do konce roku 2001, což byl šibeniční termín, kterej se nakonec stihnul, ale firma Warner Music, u které Vyhlašuju boj nakonec vyšlo, stanovila termín vydani na duben 2002,a tak jsme stačili udělat ještě nový mix.

Jak byste vlastními slovy popsali vývoj, který Škwor urazil od první k druhé desce?

Petr: Mezitím jsme hlavně urazili spoustu lidí /smích/ Tomáš: Jo, začalo to Milerem.. Leoš: Thurgau taky nebyl špatnej. Tomáš: Začali jsme dělat se samplama, dáváme si víc záležet na melodii zpěvu a podladili jsme kytary do mohutnějšího zvuku. Petr: Hrozně pomohlo, že jsme minulý rok odjeli několik koncertů s Arakainem, z čehož vzešla spolupráce s Alešem Brichtou, který nakonec desku produkoval a hlavně ze mě dokázal ve studiu vydupat maximální výkon.

Jak probíhalo hudební splynutí s Waltrem Kraftem?

Petr: S Waltříkem jsme se seznámili díky naší milované manažerce Kačence Králové. Tomáš: Dali jsme si sraz v hospudce, kde si ty naše sračky poslech a šel do toho, zapad do party , odved výbornou práci za poměrně krátkou dobu. Leoš: Každopádně tím naše spolupráce nekončí.

V současné době máte v sestavě už třetího bubeníka. Jejich fluktuace má veskrze pikantní náboj… (a jak to tedy bude dál s Milerem…???)

Petr: My jsme bubeníka vyměnili akorát jednou . Herr Miler z osobních důvodů dočasně odešel a než se vrátí, pomáhá nám jeho kámoš Martin Pelc, kterej má s jeho zaskakováním už své zkušnosti. Leoš: Je to výbornej kluk, bubeník a skvěle mezi nás zapad. Petr: A v krátký době je to poměrně dost slušnej vožrala /smích/.

V jedné čtenářské anketě vás lidi označili jako objev roku!

Tomáš: Děláme tu muziku pro lidi a tohle je je pro nás to nejdůležitější. Petr: Podle mě je smyslem každý kapely dotáhnout to co nejdál a energii, kterou do toho dáváš, chceš, aby ti lidi na koncertech vraceli. To se nám naštěstí daří. Jsme kapela, kterou baví živý hraní a jsme schopní na pódiu udělat cokoliv. Záleží jen na komunikaci mezi publikem a kapelou.

Byli jste jediným zástupcem českého rocku na pražské zastávce Ozzfestu. Kdo vás oslovil a jak jste byli se svým účinkováním spokojeni?

Tomáš: Dali jsme pořádající agentuře Interkoncerts naše materiály včetně cd Vyhlašuju boj. Agentura všechny materiály poslala ještě s ostatními kandidáty dál. Promotéři nakonec potvrdili naši účast. Leoš: Ze začátku jsme tomu snad ani nevěřili, proště bomba!

Skvělý bylo,že když jsme celej OZZFEST votevírali, lidi nás nenechali ve štychu, přisli včas a vytvořili výbornou atmosféru, což jsme ani nečekali.

Tomáš: Lidi nám říkali, že se to fakt povedlo. První pocit, když jsme vyšli na podium mě fakt dostal. Lidi byli úžasný a reagovali na každý gesto, na každý slovo a pohyb, což jsme nečekali, v roli předkapely se to nestavá často. Petr: Dost mě zaujala organizace celý akce a potvrdilo se mi i to,že čím větší hvězda, tím větší pohoda. V celým zákulisí nebylo žádný omezeni, pohybovali jsme se kde jsme chtěli, což se nedá říct o některých tuzemských festivalech. Leoš: Měl jsi šanci dát řeč s kýmkoli od kytarových techniků až po největšího z největších. Tomáš: Ja osobně jsem si užil pohled ze zákulisí na Kerryho Kinga, kytaristy ze Slayer, kterej nastoupil na podium jako děsně nasranej frajer a při výměně kytar , z pohledu ze zákulisí, se choval jako beránek. Petr: Mě zajímaly Zakkovy kytary. Ve stojanu jich měl fakt dost. Leoš: Na takových akcích je běžným pravidlem, že není ani čas na zvukovou zkoušku kvuli časovému presu. To se naštěstí nestalo a musíme poděkovat celýmu technickýmu týmu, který akci zajišťoval. Bylo o nás postaráno jako v bavlnce.

Pomáhal vám někdo na pódiu?

Tomáš: Más pravdu, požádali jsme o pomoc kluky z Harleje Tondu Rauera a Martina Voláka. Při takovymjle vystoupení vedle sebe potřebuješ mít lidi, který ti pomůžou s výměnou kytary, když ti praskne struna, nebo se ti stane další průser s aparátem atd. V tomhle jsme se na kluky mohli stoprocentně spolehnout. Diky.

Slyšel jsem, že jste se seznámili s jednou z kapel blíž...

Petr: Pár dní před koncertem nás Robert Porkert z Interkoncertu požádal o pomoc. RPC přijeli totiž do Prahy o několik dnů dřív a potřebovali si před Ozzfestem zazkoušet ve zkušebně, kterou nám skupina Pangea půjčuje už několik let. Tam jsme se seznámili a pozvali RPC na náš křest do Futura. Leoš: Na zkoušce se nám strašně líbili a podle reakcí po našem vystoupení ve Futuru, kdy za náma přišli do šatny, že se jim vystoupení líbilo, jsme se domluvili na další spolupráci.

Další postřehy a perličky z Ozzfestu (jak stage tak backstage i hlediště) nějak jednotlivě naformulujte, ty vyjdou přímo u článku z Ozzfestu

Leoš: Mě osobně došlo, že jsme hráli na tak monstrózní akci až při vystoupení Ozzyho Ozbourna. Takovouhle kapelu jsem snad ještě v životě neviděl. Nešlo o vystoupení jednotlivých hvězd, kterými bezpochyby jsou, ale o naprosto kompaktní celek, který nepotřebuje žádné vizuální efekty, ale jen výborný zvuk. A ten měli. Teprve v ten moment mi došlo, že jsme tu taky hráli.

V současnosti jezdíte jako hosté letošní turné RMIG, jak jste spokojeni a co chystáte do budoucna?

Petr: Jó máš pravdu, tenhle rok jezdíme jako hosti RMIG. Je to docela dost kšeftů, a těší nás, že za náma přijedou fanoušci i 90km. Prodává se naše CD i trika a určitě můžeme říct, že jsme všude zahráli naplno, jedině tak nás to baví.

Zdroj: František Kovač / Report